Jak dokazuje historie typy a konstrukce kamenných i hliněných pecí se během posledních tisíciletí změnily jen málo. Vždy se zde jedná o využití tepelněakumulačních schopností kamene.

Trocha z historie

Během doby bronzové byl z kamenů vyvinut ruční mlýnek : tvořily ho dva navzájem se otáčející na sobě ležící těžké kamenné kotouče. Mouka získaná tímto mletím by se samozřejmě nedala srovnat s moukou dnešní, avšak k výrobě hrnkového chleba, který významě obohatil jídelníček tehdejšího člověka, stačila.

Pečení v prehistorické kamenné peci

Vlastní pečení v kamenné peci probíhalo tak, že se v otevřeném ohništi rozpálili valouny na ně se dala moučná kaše, a ta se propekla.

Charakteristický vypouklý tvar nejstarších známých druhů chleba byl tedy důsledkem metody pečení, při níž kulaté kameny zastávali roli pozdější pekařské pece. Pro výrobu takového prehistorického chleba taková pec nebyla nutná.

Kameny potřebné k pečení byly všude kolem. V případě potřeby pak byly sbírány a v domácích hloubených ohništích rozpáleny pro pečení.

Obr. xxy ukazuje tzv. Langobardskou kamennou pec z posledního století př. n.l.

Později když se praobyvatelstvo usadilo, byla ohniště přenesena do zemních obydlí.

Pro zpevnění byla vyzděna nazbíranými kameny a valouny a stala se středem a trvalou součástí lidských příbytků.

Vyhloubené ohniště vyložené kameny lze pokládat za předstupeň prehistorické kamenné pece na chleba. - zde ještě najdu vhodné foto

100 receptů pro domácí pekárnu vicky Smallwood

Chleba má v naší stravě důležité místo, ale nic nemůže nahradit vůni a chuť čerstvě upečeného bochníku na prostřeném stole. Většinu z nás odradila od pečení čásová náročnost a také nejistota, zda se nám výrobek podaří. Avšak s domácí pekárnou, jednoduchým a užitečným pomocníkem, toto už neplatí. I s tím úplně najzákladnějším typem máte výběr programů, které vám umožní upéct celý chleba nebo jenom nechat zpracovat těsto, které potom můžete dokončit ručně tradiční metodu. V této jedinečné knize najdete přesné návody, doplněné fotografiemi, nad kterými se sbíhají sliny, tak aby se vám vybrané pečivo vždy podařilo.

Později byl oheň obkládán kameny nebo byl uložen na kamenném podstavci pro větší pohodlí při jeho obsluze a vaření. Zkušenost brzy naučila člověka tomu, že kámen nebo hliněný val zůstává teplý ještě dlouho poté, co oheň vyhasl. To vedlo k vynálezu ohřívací pece, v níž byl oheň uzavřen ze všech stran a posléze i shora. Potřeba odvádět vznikající zplodiny vedla poté k užívání komína.

Pečící kameny

nyní popíši metody pečení chleba které jsou velmi prosté metoda, pochází z prehistorických dob ale v některých místech světa se používají dodnes.

- nejjednodušší a nejpůvabnější metodou je pečení ve žhavém popelu. Na Polském venkově je takto upečený chléb znám ještě dnes pod názvem popelový chléb.

- Funkci pece plnil u mnoha národů kámen. Už zemědělci žijící ve stavbách založených na pilotech u Bodamského jezera znali tzv. pohárové chleby. Vyráběli se tak že syrové placky se nabalily na rozpálené kamenné valouny, na nichž pečením pukly, a chleby tak získaly typický tvar poháru.

Jiné národy používaly ke stejnému účelu ploché kameny, např. Malorusové, kteří takto vyrobený nazívají plita. Kameny se silně rozpálily v otevřeném ohni, obložily se dokola žhavým popelem, potřely se tukem a lžičkou se na ně lila tenká vrstva pohankového těsta.

Ukázky kamenných pecí relizovaných firmou Hrdina & České pískovce: